ALFA-RADON; RNDr. Tomáš Rössler, Ph.D.; Olomouc
měření radonu na pozemcích a v objektech
Biologické účinky radonu
Aktualizováno: 22.03.2012

Počet přístupů:
57507

© ALFA-RADON, 2007

Součástí mikroklimatu obytných místností jsou prachové částice a aerosoly. Dceřinné produkty rozpadu radonu se na jejich povrchu usazují a mohou být spolu s plynným radonem vdechnuty. Po vdechnutí zůstávají v dýchacích cestách, resp. v plicních sklípcích. Zde se dále rozpadají, přičemž „bombardují“ tenkou plicní výstelku s matečnými buňkami (sliznici) vysokými rozpadovými energiemi (alfa, beta rozpad). Tyto matečné buňky, které průběžně a po celý život člověka dělením zajišťují regeneraci výstelky, jsou zásahem záření poškozeny nebo usmrceny. Tato poškození (mutace) se kumulují a po překročení určité meze nevzniká již při dělení funkční buňka výstelky, ale buňka rakovinová. Tato buňka je velká, nefunkční, rychle se množí a vytváří nádor, který časem proroste plícemi a způsobí smrt. Odborníci prokázali, že v případě dlouhodobého působení radonu a jeho dceřiných rozpadových produktů na plíce se prudce zvyšuje možnost vzniku rakoviny. Dle dlouhodobých výzkumů a statistik se dá konstatovat, že ze sta případů onemocnění rakovinou plic přichází 84 % na vrub kouření a zbývajících 16 % právě na choroby z ozáření radonem a jeho rozpadovými produkty. U zmíněných typů onemocnění se předpokládá, že s rostoucí dávkou ozáření se zvyšuje pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění. Neexistuje však žádná mezní, zdraví neškodná dávka, při níž k onemocnění dojít nemůže. Je stanovena pouze hranice, pří níž je ještě riziko vzniku rakoviny únosné.