ALFA-RADON; RNDr. Tomáš Rössler, Ph.D.; Olomouc
měření radonu na pozemcích a v objektech
Měření na pozemku a v objektu
Aktualizováno: 22.03.2012

Počet přístupů:
58490

© ALFA-RADON, 2007

Volný nevázaný plynný radon je obsažen jak v půdním vzduchu, tak ve vnitřním ovzduší objektu. Pro vyjádření množství (koncentrace) radonu se používá veličiny, obecně nazvané objemová aktivita. Její význam je počet rozpadů radioaktivní látky v jednotkovém objemu (jeden metr krychlový) za jednotku času (jednu sekundu). Jednotkou objemové aktivity je Bq/m3 (becquerel [čti bekeler] na metr krychlový). Proběhne-li v kubickém metru vzduchu radioaktivní přeměna (rozpad) jednoho atomu radonu za sekundu, pak je objemová aktivita rovna 1 Bq/m3. Koncentrace radonu v půdním vzduchu jsou o několik řádů vyšší než ve vnitřním ovzduší objektu, proto se používá násobek jednotky, kBq/m3. Platí 1 kBq/m3 =1000 Bq/m3.

Radon a jeho dceřinné produkty nejsou detekovány přímo. Měření je založeno na detekci ionizujícího záření, vznikajícího při radioaktivních rozpadech. Částice alfa a beta vyvolávají v detektorech elektrické, světelné nebo chemické jevy, které jsou pak přístrojem vyhodnoceny a převedeny na objemovou aktivitu.

1. Měření na pozemku

1a) Měření objemové aktivity

Na stavební parcele je zvoleno rozmístění odběrových bodů v souladu se schválenou a používanou metodikou stanovení radonového indexu pozemku. Odběr vzorků půdního vzduchu v těchto bodech je prováděn z hloubky cca 0,8 m pomocí tenkých odběrových dutých tyčí, které mají na konci vložený tzv. ztracený hrot. Po zatlučení do země je volný hrot vyražen. Z vytvořeného prostoru se pomocí velkoobjemové injekční stříkačky odebere vzorek půdního vzduchu a následně je přepuštěn do měřící komory. Prakticky se v současnosti využívá dvou principů detekce – ionizační a scintilační. V našem případě se jedná o scintilační komoru, vytvořenou vložkou s vnitřním povlakem scintilační látky, která převádí ionizační záření na velmi krátký světelný záblesk. Záblesky jsou detekovány fotonásobičem a vzniklý elektrický signál je vyhodnocen.

1b) Měření plynopropustnosti

Na pozemku je dále určena plynopropustnost podloží. V podložích s vyšší propustností je radon snáze transportován do objektu, proto jsou i menší koncentrace radonu rizikovější než v případě nízkých propustností půdy, kdy samo podloží z části zabraňuje přísunu radonu. Plynopropustnost je určována zrnitostní analýzou základové půdy nebo může být přímo změřena zemním plynopropustoměrem in situ.

1c) Stanovení radonového indexu pozemku

Oba změřené parametry, objemová aktivita radonu a plynopropustnost půdy, slouží pro zhodnocení radonového rizika pozemku a pro návrh případných následných opatření na ochranu proti radonu. Z hodnot obou parametrů je určován radonový index pozemku, v případě zrnitostní analýzy přímo, v případě měření propustnosti in situ přes hodnotu radonového potenciálu pozemku. Radonový index pozemku nabývá hodnot nízký, střední nebo vysoký.

2. Měření v objektu

Měření v objektu je poněkud odlišné díky malým hodnotám objemové aktivity radonu ve srovnání s hodnotami v půdním vzduchu. Avšak zcela jiné je hodnocení výsledků, obsah radonu ve vzduchu uvnitř objektu totiž s časem významně kolísá. Jde jednak o změny během dne či týdne (je způsobeno užívatelskými zvyklostmi ve dne a v noci či v pracovní dny a o víkendu). Dále se na výsledku podílí střídání ročních období (topení a větrání výrazně ovlivňují koncentraci radonu). Na měření mají vliv také povětrnostní podmínky. Proto se v několikastupňovém systému posuzování objektu z hlediska ohrožení radonem využívá nejen okamžitých měření, ale také integrálních měření průměrných hodnot koncentrace radonu za určité období – týden (střednědobé) a rok (dlouhodobé měření).

2a) Dlouhodobé měření

Tento způsob nejlépe vyjadřuje radonovou situaci v objektu. Je používán, pokud je pro měření dostatek času. Do objektu se velmi jednoduchým způsobem instalují tzv. stopové detektory. Pracují na principu detekce stop, které vytvoří alfa částice, vzniklé rozpadem radonu a jeho dceřinných produktů, na speciálním materiálu podobném fotografickému filmu. Po roční expozici se vyhodnotí hustota stop na ploše detekční fólie. Pro podrobnější informace můžete přečíst leták SÚRO nebo navštívit přímo stránky této organizace (sekce Radon a přírodní ozáření). Detektory lze zakoupit ve Státním úřadu pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu (SÚJCHBO) v Kamenné. Je možno se též přihlásit a po splnění určitých výběrových kritérií i zúčastnit bezplatného radonového průzkumu organizovaného státem v rámci Radonového programu ČR (viz. Státní program pro vyhledávání budov).

2b) Střednědobé měření

Jedná se o tzv. elektretové detektory, pracující na principu ionizace vzduchu částicemi alfa a beta, které vznikají rozpadem radonu a jeho dceřinných produktů. Kladně nabitý elektret, umístěný v plastové vodivé ionizační komoře, je postupně vybíjen ionizovanými částicemi vzduchu v komoře. Míra vybití elektretu (tj. rozdíl napětí před a po měření) je přímo úměrná množství radonu v objektu. Detektory jsou použitelné pro měření průměrné koncentrace radonu (od jednoho do několika týdnů).

2c) Okamžité měření

Detektory pracují na principu kontinuálního odběru vzduchu a měření počtu radioaktivních rozpadů radonu a jeho dceřinných produktů ve zvolených časových intervalech. Monitory a tedy i komerčně poskytovaná měření jsou drahá a nerespektují časovou fluktuaci koncentrací radonu v objektu při běžném užívání. Používají se k velmi přesným měřením koncentrace radonu při ventilačních experimentech v rámci radonové diagnostiky, což je rozsáhlé podrobné proměření stávajícího rodinného domu, které je podkladem pro poskytnutí státního příspěvku na protiradonová opatření. Poměrně nákladná diagnostika je prováděna až v případě, že je ročním měřením pomocí stopových detektorů prokázáno překročení zásahové úrovně. Pak je možné požádat o státní příspěvek na její provedení.