ALFA-RADON; RNDr. Tomáš Rössler, Ph.D.; Olomouc
měření radonu na pozemcích a v objektech
Legislativa (Radonový program v ČR)
Aktualizováno: 22.03.2012

Počet přístupů:
58486

© ALFA-RADON, 2007

Radonová problematika začala být v České republice řešena v roce 1991, kdy byla vydána vyhláška ministerstva zdravotnictví č.76/1991 Sb. o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů. Základem je preventivní ochrana u nově stavěných objektů a provádění ozdravných opatření u starších objektů za pomoci finančního příspěvku státu. Zároveň začalo cílené vyhledávání stávajících objektů s nevyhovujícími hodnotami objemové aktivity radonu v ovzduší, které probíhá dosud.

S novými informacemi o radonu, které jsou výsledkem probíhajících výzkumů a aplikací zkušeností z praxe, dochází postupem času ke změnám v postuji k radonové problematice. To se projevuje jak v legislativním přístupu, tak praktických otázkách, jako jsou metodiky měření nebo postupy preventivní ochrany a ozdravných opatření. Řešení radonové problematiky bylo převedeno do kompetencí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Další rezorty státní správy byly přizvány ke spolupráci, protože radonová problematika vyžaduje aplikaci znalostí z celé řady oborů (zdravotnictví a hygiena, fyzika, inženýrská geologie a geofyzika, pozemní stavitelství, zdravotní technika).

Od července roku 2002 tvoří legislativní rámec řešení radonové problematiky příslušné paragrafy tzv.atomového zákona, tj. zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon – AZ) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb. Podrobnější údaje potom obsahuje vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně.

Ve srovnání s původní legislativou dochází v oblasti ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření v roce 2002 vydáním novely AZ a nové vyhlášky o radiační ochraně k několika změnám. Místo pojmu „hodnocení radonového rizika“ zavádí a využívá legislativa termín „stanovení radonového indexu pozemku“. Dále se přechází v návaznosti na veličiny používané při měření a hodnocení v Evropě z veličiny „ekvivalentní objemová aktivita radonu“ na veličinu „objemová aktivita radonu“. Pro zajištění kvality měření a hodnocení zdůraznila úprava význam povolení vydávaného SÚJB pro tuto činnost. Komerční firmy, které se měřením a hodnocením zabývají, musí být držiteli odpovídajícího povolení, a objednatel má tak jednoduchou možnost poznat, zda firma, u které se rozhodl zpracování posudku zadat, je dostatečně odborně erudovaná a vybavená, aby získal odpovídající informace. Celková úprava legislativy je dále vedena snahou jasně definovat postup při řešení radonové problematiky u nové výstavby a u stávajících objektů.

RADONOVÝ PROGRAM ČR (základní principy)

Hlavním cílem programu je snížení radiační zátěže obyvatelstva, způsobené radonem a jeho produkty přeměny. V důsledku vyššího výskytu uranu a radia v půdním podloží České republiky, špatné plynotěsné izolace budov od země a stále menšího větrání budov vyvolaného energetickými úsporami jsou u nás v porovnání s ostatními zeměmi jedny z nejvyšších koncentrací tohoto radioaktivního plynu v budovách. Na celkové průměrné dávce celoživotního ozáření obyvatele ČR se radon podílí téměř polovinou (49%). Tím významně převyšuje podíl dalších zdrojů, včetně mediálně diskutovaného ozáření z jaderných zařízení (pouze 0,04%), lékařského ozáření (11%), kosmického záření a záření ze Země (31%), a jiných.

Ozáření radonem může způsobit rakovinu plic (viz. účinky radonu). Na základě epidemiologických studií je prokázáno, že s rostoucí koncentrací radonu a vzrůstající délkou pobytu v takovém prostředí se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Zdravotní důsledek radonu je odhadnut na cca 15% ze všech úmrtí na tento druh rakoviny. Na vzniku rakoviny se více podílí třeba kouření. O tomto nebezpečí však kuřák ví. O radonu, pokud nebyl změřen, člověk neví, našimi smysly je nepostižitelný.

Realizace cílů Radonového programu spočívá nejen ve snížení ozáření radonem ve stávajících objektech, které jsou aktivně v rizikových oblastech vyhledávány, ale i v preventivním omezení výskytu radonu v nových a rekonstruovaných stavbách. Radon může do staveb pronikat ze stavebního materiálu (materiály, vyrobené z některých popílků či škváry), z dodávané vody (uvolňuje se při mytí, vaření a praní) a konečně z podloží (různými otvory, prasklinami a netěsnosmi v konstrukci stavby) – viz. fyzika radonu.

První dva případy jsou řešeny ve spolupráci s výrobci a dodavateli, kteří jsou povinni hodnoty radonu v materiálu a ve vodě měřit a dokladovat, poslední zdroj – radon z podloží – je kontrolován ve spolupráci se stavebními úřady (viz. měření radonu). Podle Atomového zákona je každý, kdo žádá o stavební povolení, povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Na základě výsledků měření má stavitel (popřípadě projektant) možnost návrhu jednoduchých opatření proti pronikání radonu do budoucí stavby. Praxe je taková, že v případě stanovení nízkého indexu není třeba provádět žádné speciální preventivní opatření a není třeba množství radonu v hotovém objektu měřením zkontrolovat. V případě změření radonového indexu vyššího než nízkého stavební úřad stanoví nebo schválí podmínky pro provedení protiradonových opatření a v rámci kolaudace vyžaduje provedení měření v hotové stavbě za účelem rozhodnutí, zda byla stavba provedena s dostatečnou ochranou proti pronikání radonu.

Při rekonstrukci je situace obdobná. Pokud však není možné určit radonový index pozemku nebo nejbližšího okolí stávající stavby, je místo toho před zahájením rekonstrukce stavebním úřadem vyžadováno měření uvnitř objektu. V případě rekonstrukce se také nabízí možnost provedení několika poměrně jednoduchých zásahů ke snížení stávající koncentrace radonu v objektu. Při kolaudačním řízení je účinnost provedených opatření kontrolována požadavkem měření v hotové stavbě.

Posledním (nikoliv nejméně významným) cílem Radonového programu je zajištění dostatečné informovanosti obyvatelstva. Základní informace obsahuje tyto WWW stránky. Podrobnější informace lze nalézt na stránkách státních úřadů, které se na programu podílejí (viz. níže).

DŮLEŽITÉ ODKAZY

Státní úřad pro jadernou bezpečnost
(stránky státní organizace, která má radonový program v kompetenci)
SÚJB – povolení
(aktuální seznamy subjektů s povolením SÚJB pro činnosti – měření – v rámci Radonového programu)
Státní úřad pro radiační ochranu
(část stránek, týkající se přírodního ozáření)
SÚRO – dokumenty
(dokumenty, týkající se radonové problematiky, ke stažení – zprávy, tiskoviny, publikace, letáky, apod.)
Atomový zákon č.18/1997 Sb. + Zákon č.13/2002 Sb. (změny AZ)
(stavebníků, projektantů i široké stavební veřejnosti se týkají zvláště nové formulace a povinnosti obsažené v paragrafu 6 – Ozáření z přírodních zdrojů)
Vyhláška SÚJB č.307/2002 Sb. o radiační ochraně